"To já byl ve tvym věku opravdovej pankáč," povídal mi jednou Tony, můj parťák z Litvy kde jsem nějakou dobu žil, "sikrhajzku v nose, háro až po ramena, věčně bez peněz. Na výletě v Praze padly všechny prachy za pivo, a tak jsme jídlo hledali v koších."
Nechutný. Přesto o pár týdnů později, na úplně jiném místě, potkávám kluka co se rozhodl podniknout cyklo trip z Belgie do Dánska. To se celkem dá, nic zvláštního. Jenže tenhle bajker nechtěl utratit za potraviny byť jen jediný cent. Naše společnost tolik plýtvá jídlem, v kontajnerech u supermarketů končí suroviny jenž by nakrmili půl města... Trashwiki, encyklopedie o fenoménu kterému se anglicky říká Dumster diving, radí kde a jak pořídit tu nejlepší kvalitu, kterou ostatní už dávno odepsali.
Mě rodiče moc rozmazlili a jakmile něco leželo v koši, automaticky se toho štítím. Může to být originálně zabaleno a chráněno milionem folií, ale já to přenechávám dalším. Přesto by se nám s Lamym něco k snědku hodilo. A tak vyrážíme připojit se k životnímu stylu freeganů.
Každou sobotu je v Rennes obrovský farmářský trh. Po jedné hodině odpoledne stánky začínají pomalu balit. Většina z prodavačů začíná třídit neprodejné zboží, nadbytečné ovoce, zeleninu, maso, pečivo, sýry a další co doma do příští soboty neuskladní.
V tenhle moment se struktura návštěvníků mění. Tradiční bretaňové opouštějí místo s plným košíkem těch nejekologičtějších produktů, s úsměvem na tváři, a střídají je hippieci s dredama, bubnama a dalšíma stereotypama které k nim patří.
Novými zákazníky bez peněz jsem i já a Lamy. Za půl hodiny je nakoupeno...
www.trashwiki.org
Žádné komentáře:
Okomentovat